Rokytnický židovský hřbitov jsme navštívili v červenci 2015 během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Velice se nám zde líbila kvalita a čistota domu, možnost opékání špekáčků na zahradě, domácí vejce a v neposlední řadě to, že jsme si sami ve sklípku čepovali trutnovské pivo Krakonoš a Kofolu. Na pátý den dovolené jsme si naplánovali seznámení se zajímavostmi Rokytnice, mezi něž jsme samozřejmě zařadili židovský hřbitov. Po seznámení se s památkami v centru jsme naším stříbrným povozem zamířili na okraj městečka, kde byl ve stráni nad říčkou Rokytenkou hřbitov roku 1718 založen. Za mostem přes zmíněný vodní tok jsme zabočili doprava a po pár desítkách metrů jsme náš vůz zaparkovali na malém plácku, odkud jsme se vydali na místo posledního odpočinku místních židovských obyvatel. Kráčeli jsme po úzké pěšině, jenž nás po 100 metrech dovedla k pobořené ohradní zdi, která zde již téměř úplně chyběla, takže jsme neměli problém na hřbitov vkročit. Když se tak stalo, ocitli jsme se na hřbitově o rozloze 400 metrů čtverečních, z něhož kdysi lidé platili hraběti Nostitzovi nájem 30 krejcarů ročně, i když se jednalo o takřka bezcenný pozemek za městem. Pomalým krokem jsme se procházeli ve svažitém terénu a během obchůzky jsme napočítali necelých dvacet náhrobků rozsetých po stráni na okraji lesa, které jsme si poctivě prohlédli jeden po druhém. Nebyla to ovšem žádná veselá procházka, neboť atmosféra židovského hřbitova na nás plně dolehla. Během obchůzky jsme zjistili, že nejstarší stély zde byly vztyčeny v polovině 18. století a nejmladší roku 1925. Našli jsme zde rovněž náhrobek místního prozaika Moritze Reicha a při obhlídce jsme narazili také na původní přístupovou cestu. Následně jsme zde odlovili kešku a seznámili se s historií zdejší židovské komunity, která se v Rokytnici usadila na přelomu 17. a 18. století, kdy panství patřilo zmíněnému hraběti Nostitzovi. Když jsme dočetli historická fakta, židovský hřbitov jsme opustili a stejnou cestou se vrátili k autu. Vzápětí jsme odjeli zpátky do centra Rokytnice, kde jsme náš vůz zaparkovali u obchodu COOP a zamířili k bývalé sýpce. V ní se nacházelo muzeum Orlických hor a moderní expozice jsme si rádi prohlédli, ale o tom pojednává již jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak celé naše putování probíhalo, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Orlických horách navštívili Rokytnici a Říčky.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Rokytnice_v_Orlickych_horach_-_zidovsky_hrbitov/

Historie :

První židé se do Rokytnice přistěhovali na přelomu 17. a 18. století, kdy panství patřilo hraběti Nostitzovi. Šlechtic této komunitě udělil právo zřídit vlastní hřbitov na pozemku o rozloze 400 metrů čtverečních, z něhož platili nájem 30 krejcarů ročně. Stalo se tak roku 1718, kdy byl na okraji Rokytnice v Orlických horách ve stráni nad říčkou Rokytenkou hřbitov založen. Židovská komunita zde tenkrát nebyla nijak početná a také o 200 let později jich zde žilo celkem 165, přičemž obývali deset domů u náměstí, kde bývala také synagoga. Ta byla po první světové válce přestavěna na obytný dům, který byl pro změnu za druhé světové války poškozen a poté zbořen. Také samotný hřbitov byl poznamenán druhou světovou válkou, kdy byly náhrobky použity třeba na dláždění dvorů v centru města. Bohužel i v období socialismu došlo k devastaci hřbitova a odcizování náhrobků. K nápravě došlo až několik let po změně režimu v roce 1989, kdy byl hřbitov alespoň zčásti restaurován a od té doby byl pečlivě udržován.

Historie čerpána z webu

http://www.hrady.cz/?OID=7228

Rokytnice v Orlických horách je držitelem turistické známky č.25.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rokytnice-v-orlickych-horach-c25