Vodojemy byly na Žlutém kopci v Brně vystavěny postupně mezi šedesátými lety 19. století a druhým desetiletím 20. století. V roce 1869 byl přijat projekt na výstavbu nového vodovodu v Brně. Výstavba probíhala podle projektu anglického stavitele Thomase Docwryho. V letech 1869–1872 byla postavena úpravna vody v Pisárkách, která odebírala surovou vodu z řeky Svratky nad jezem v Kamenném mlýně. Upravená byla čerpána do dvou tlakových pásem, z nichž nižší tlakové pásmo bylo na Žlutém kopci. V letech 1869–1872 byl postaven první ze zdejších vodojemů, který je tvořen jednou podzemní nádrží o vnitřních rozměrech 45 × 45 m a hloubce 6 m. Nádrž je vyzděna pálenými červenými cihlami a pro nepropustnost byl použitý obal z jílu.

Obec Zašová byla založena již v počátku 14. století a patřila k meziříčsko-rožnovskému panství. Od roku 1549 náležela rodu Žerotínů, kteří zde roku 1714 položili základy nového poutního barokního kostela Panny Marie Zašovské. Ten nahradil starý dřevěný kostelík, ve kterém Valaši od nepaměti uctívali památný obraz Panny Marie s Děťátkem. Ke vzniku obce se váže pověst o lesním zákoutí s pramenem vody a kapličkou P. Marie, kterou nechal zbudovat rytíř na poděkování za své zachránění, když prchal před Tatary. Toto lesní údolí zvané Stračka později upravili mniši řádu Trinitárů, kterým byl v Zašové v roce 1728 vystaven klášter. Vynikající vodu z lesního pramene v poutním areálu Stračky denně čerpají poutníci a návštěvníci Zašové.