TZ 1339 : Jeskyně Pekárna
Jeskyně Pekárna v Moravském krasu získala svůj název podle chlebové pece, jejíž podobu připomíná vchod do 64 metrů dlouhé chodby, která je téměř celá osvětlena denní světlem. Jeskyni obývali před cca 12.000 – 15.000 lety lovci sobů a proslavily ji zejména nálezy rytin na žebrech koní, kostěné harpuny k lovu ryb, zdobené lžícovité předměty ze spodních koňských čelistí, figurka Venuše z mamutoviny a mnoho jiných děl. V zimním období jeskyně nabízí úžasnou výzdobu z klasických rampouchů a z ledových trpaslíků, dosahujících někdy i skoro metrové výšky. Konec jeskyně tvoří velký balvanitý zával pod komínem, za nímž pravděpodobně chodba dále pokračuje směrem na Hostěnice, ale pokusy o proniknutí závalem pomocí dvou štol v letech 1947, 1952 a 1959 nevedly k úspěchu. Jeskyně patrně představuje paleovývěrovou jeskyni vod, tekoucích od dnešního Hostěnického propadání.
TZ 1339 : Jeskyně Pekárna
Jeskyni Pekárna jsme dosud nenavštívili.
Prvním motivem turistické známky jeskyně Pekárna byla keltská usedlost ISARNO v Letovicích, kterou jsme navštívili v březnu 2018, kdy jsme se na čtyři dny ubytovali ve zdejším penzionu Havírna, abychom poznali bohatou nabídku památek ve městě a okolí. Jednou z nich byl zmíněn skanzen, který se hned po svém založení v roce 1999 stal hojně navštěvovaným a oblíbeným místem. Jeho název byl odvozen od starého keltského názvu pro železo a v dobách své největší slávy modernímu člověku ukazovala, jak před dvěma tisíci lety žili Keltové. Bohužel v době naší návštěvy už několik let usedlost svou činnost neprovozovala, ale ani to nás neodradilo od její návštěvy. Naše stříbrné auto jsme zaparkovali na konci slepé ulice před zavřenou bránou do areálu a následně jsme dírou v oplocení vklouzli do bývalého lomu, v němž byl skanzen vybudován. Po chvilce se nám z cesty otevřel pohled na celý areál keltské usedlosti, respektive toho co z ní zbylo, neboť část budov byla již před naší návštěvou pobořena. Byl to opravdu žalostný pohled na ta dřevěná stavení a příbytky, která tu byla v dobré víře vybudována pro malé i velké návštěvníky, ale i tak jsme byli rádi, že jsme zde alespoň něco ještě našli, neboť o pár měsíců později bylo všechno srovnáno se zemí. Když jsme tedy očima přejeli areál před námi, vydali jsme se osiřelou usedlostí na procházku mezi rozpadajícími se příbytky ze dřeva, přičemž některé měly stěny vymazané hlínou. Postupně jsme míjeli jeden domeček za druhým a snažili jsme se odhadnout, k čemu asi mohli sloužit. Bylo nám jasné, že šlo hlavně o obytné stavby a také zde nemohly chybět budovy pro řemeslnou výrobu jako byly kovárny, hrnčířské pece a podobně. V areálu jsme narazili také na menší stavby, jež sloužily buď jako chlévy či jiná útočiště pro domácí zvířenu a v jiných bychom zase našli nějaké sklady pro vyrobené věci či potraviny. Na konci cesty jsme prošli celkem mohutnou bránou, ale areál jsme ještě neopustili a zase jsme se vrátili dovnitř, abychom si vše prošli ještě jednou. Pomalým krokem jsme se znovu procházeli kolem chatrčí a snažili se představit si, jak to tady asi vypadalo v době, kdy ISARNO fungovalo. Opravdu jsme litovali, že jsme skanzen nenavštívili dříve, kdy se zde konaly dobové jarmarky, bojovali šermíři, zkoušela lukostřelba, jezdilo na koni nebo když zde probíhala soutěž jedlíků. To vše vzal čas a tak jsme se s povzdechem vydali na zpáteční cestu k našemu vozu, kterým jsme následně odjeli za dalšími památkami na Masarykovo náměstí.
Návštěvy : 29.3.2018
Další informace najdete zde :
Keltská usedlost Isarno Letovice
Jak jsme v Letovicích navštívili skoro všechny zajímavosti
Současná verze TZ 1339 získána - xxx -
První verze TZ 1339 získána 15.1.2019 zasláním od výrobce z Rýmařova
