TZ 691 : Dělostřelecká tvrz Hanička
Tvrz Hanička patřila do systému předválečného opevnění budovaného ve 30. letech minulého století proti tehdejšímu rozpínajícímu se Německu. Stavěna byla v letech 1936 - 38 pražskou firmou Ing. Bedřich Hlava Riegrovo nábřeží 14 Praha II. Výstavbu řídilo Ženijní skupinové velitelství X. se sídlem v Rokytnici v Orlických horách. Stavební práce byly hotovy za 22 měsíců a náklady na výstavbu dosáhly částky 28 milionů předválečných korun. Své dívčí jméno Hanička dostala podle nedaleké osady a postavena byla jižně od kóty 985 Anenský vrch asi 7 kilometrů od Rokytnice v O.h. Velitelem Haničky byl jmenován mjr. pěchoty Jaroslav Mikuláš Novák, bývalý legionář a účastník bitvy u Zborova. Plánovaná posádka byla vypočítána na 426 mužů a rota pěchoty určená k obraně okolního překážkového systému.
TZ 691 : Dělostřelecká tvrz Hanička
Dělostřeleckou tvrz Hanička jsme navštívili v červenci 2015 během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Velice se nám zde líbila kvalita a čistota domu, možnost opékání špekáčků na zahradě, domácí vejce a v neposlední řadě to, že jsme si sami ve sklípku čepovali trutnovské pivo Krakonoš a Kofolu. Na pátý den dovolené jsme si naplánovali seznámení se zajímavostmi Rokytnice, mezi něž jsme zařadili pár vojenských objektů. Prvním z nich byl pěchotní srub R-S-74, k němuž jsme zamířili poté, co jsme naše stříbrné auto odložili na parkovišti Panské pole. Po jeho obhlídce jsme se pěšky vydali k 1,5 kilometru vzdálené Haničce, kam nás vedla červená turistická značka. O několik desítek minut později jsme stanuli u vchodového objektu R-H-S 79a U silnice, v němž se nacházelo zázemí, vstup do podzemí a pokladna. V kase jsme koupili vstupenky, dvě turistické známky a také jsme zde získali razítka do památníku. Potom nastalo nekonečné 1,5 hodinové čekání na začátek exkurze, jež jsme částečně vyplnili posedáváním na lavicích, malým obědem z vlastních zásob a odlovem kešky. Na ploše před námi stála legenda druhé světové války tank T 34/85, jenž byl obležený dětmi, tak jsme se u něj alespoň vyfotili. Kromě toho jsme si v garážích správní budovy prohlédli řadu exponátů z výzbroje Československé armády z poválečného období. Pak jsme se konečně dočkali začátku exkurze a s průvodcem vstoupili do úvodní expozice v hale správní budovy, kde jsme shlédli zbraně, munici, uniformy, fotografie či modely krajiny. Průvodce nás ještě seznámil s historií Haničky, přípravou na možnou obranu v roce 1938 a novodobou přestavbou na válečné pracoviště Ministerstva vnitra v rámci akce Objekt Kahan. Potom jsme konečně po 98 schodech sestoupili do podzemí. Během procházky podzemím jsme se pohybovali v hloubce od 20 do 36 metrů pod úrovní terénu a prošli si jen část z 1 500 metrů chodeb a sálů. Všechny chodby, šachty a sály byly původní, jen vybavení pocházelo z novodobé přestavby, protože v roce 1938 zde většina ještě předmětů nebyla. Procházeli jsme různě dlouhými chodbami a nahlíželi do jednotlivých místností. Z přední technologické části jsme se přes mohutný tlakový uzávěr přesunuli do další části podzemí, vlastního úkrytu. Postupně jsme se ocitli v hloubce 36 metrů pod dělostřeleckým srubem R 79, kde byly původně vybudovány tři sály, určené jako sklady munice a velitelství objektu. V těchto prostorech jsme viděli novodobou ošetřovnu a sál jídelny. Pak jsme se přesunuli pod dělovou otočnou věž R 78, kde byly další sály, vedené jako velitelství novodobého úkrytu. Našli jsme tady sociální zařízení této části úkrytu a pak jsme již po 126 schodech vystoupali do bojového patra povrchového objektu R-S 76. Viděli jsme tak pancéřové zvony z vnitřní části a zajímavý byl také pohled přes jednu ze střílen. Vzápětí jsme z tohoto objektu vyšli ven na povrch zemský a velmi zachovalý srub si prohlédli zvenku. Líbily se nám originální pancéřové střílny pro lehký a těžký kulomet či pancéřové zvony a kopule. Následně jsme se přesunuli o několik desítek metrů dál k neméně zajímavému objektu R-S 78 Na pasece. Pozorovací vojenské zařízení tvořilo několik pancéřových zvonů pro lehký a těžký kulomet či dva ventilační zvony které vykukovaly ze země jako hlava chobotnice a otočná věž. Nedaleko se nacházel objekt R-S 77 Pozorovatelna, kam jsme však nešli, neboť byl celý zavezen zeminou. Zamířili jsme k objektu R-S 79 Na mýtině, jenž se stal největším vybetonovaným objektem na našem předválečném opevnění. Jeho kubatura betonu byla tehdy úctyhodných 5 598 m3 a ve třech speciálních střílnách měly být namontovány tři rychlopalné 100 mm houfnice. Zde naše prohlídka skončila. Rozloučili jsme se průvodcem a po červené značce jsme se vrátili na parkoviště k autu, jímž jsme odjeli do Říček.
Návštěvy : 29.7.2015
Další informace najdete zde :
Jak jsme v Orlických horách navštívili Rokytnici a Říčky
Současná verze TZ 691 získána 24.10.2025 zasláním od výrobce z Rýmařova
První verze TZ 691 získána 29.7.2015 v pokladně tvrze Hanička