TZ 28 : Šerlich
Šerlich tvoří 1027 metrů vysoký nevýrazný vrch na hlavním hřebenu Orlických hor. Nedaleko odtud nechal KČT z Hradce Králové postavit horskouchatu. Stalo se tak v letech 1924 – 1925 podle projektu arch. B. Fuchse. Stavební materiál byl připravován u Šerlišského mlýna. Střecha byla původně kryta šindelem, což zvyšovalo její horský vzhled. Později byla nahrazena střechou plechovou, jinak zůstal vnější vzhled chaty prakticky beze změny. Veřejnosti byla chata otevřena dne 27. 9. 1925 pod patronací Aloise Jiráska, byť on samotný se vlastního otevření chaty nezúčastnil. Náklady na stavbu činily 967 000 Kč. Krátce na to byla na bývalé pruské straně, blízko hranic, postavena pěkná nová chata nazývaná Hindenburgbaude.
TZ 28 : Šerlich
Turisty oblíbený Šerlich na hlavním hřebenu Orlických hor jsme poprvé navštívili během zimní dovolené v lednu 2010, kdy jsme se na týden ubytovali v panelákovém bytě v Nebeské Rybné. Předposlední den pobytu jsme zamířili do Deštné v Orlických horách, kde jsme prozkoumali ski areál a kostel sv. Máří Magdalény. Následně jsme odjeli na Šerlich, kde jsme na parkovišti pod kopcem odložili naše zelené korejské auto. O chvíli později jsme se na lyžích vydali na nejvyšší vrchol Orlických hor Velkou Deštnou. Po návratu na parkoviště jsme lyže odložili na střechu auta a pěšky se vydali na nedaleký Šerlich. Zanedlouho jsme vystoupali na plochý kopec, na němž byla v letech 1924 - 1925 Klubem českých turistů postavena Masarykova chata a vzápětí jsme vstoupili dovnitř. Prostory restaurace však byly nadité k prasknutí, takže jsme přehodnotili náš původní úmysl v chatě poobědvat. A protože jsme si turistickou známku koupili už předtím v suvenýrech v Deštné, pouze jsme obsluhu požádali o razítko do památníku. Potom jsme vyšli ven a zamířili k rozcestníku, jenž stál na hranicích s Polskem. U směrovek pak stačil jeden krok k tomu, abychom opustili Česko. Pak jsme se vrátili k pocukrované chatě a následně jsme sestoupili dolů na parkoviště. Nastartovali jsme náš vůz a odjeli do Deštné v Orlických horách, kde jsme si prohlédli exponáty muzea zimních sportů a turistiky.
Podruhé jsme Šerlich navštívili na konci září 2024 v rámci turistické výzvy Jdi do hor. Ráno jsme šedým francouzským autem vyrazili z Olomouce do Orlického Záhoří, kde jsme zaparkovali, vyfotili si kostel sv. Jana Křtitele a pak jsme se přesunuli na autobusovou zastávku. Po chvíli přijela plechová krabice, otevřela papulu a odvezla nás na horské sedlo Šerlich. Vzápětí jsme zahájili výstup ke 150 metrů vzdálené Masarykově chatě a když jsme přišli ke schodišti pod chatou, prohlédli jsme si bustu prezidenta T. G. Masaryka. Pak jsme vystoupali k chatě a vzápětí jsme vkročili dovnitř. Ráno zde téměř nikdo nebyl a tak jsme se pohodlně usadili, vyčkali na obsluhu a objednali si kávu s palačinkami. Vcelku jsme si pochutnali a při placení nás překvapila poměrně příznivá cena. Po chutném občerstvení jsme si prohlédli interiér chaty, které dominoval masivní sloup uprostřed jídelny, jež zdobil z jedné strany znak Hradce Králové a z druhé strany Strom života se znakem KČST. Všimli jsme si také basreliéfu vousatého horala od Ludvíka Goebela z roku 1941, který byl dodatečně byl označen za Rampušáka, dobrého ducha hor. Na chodbě jsme si pak prostudovali historické fotografie a kresby Masarykovy chaty a dali si razítko do památníku a pak jsme vnitřek chaty opustili. Venku jsme se šli podívat na repliku hraničního kamene, jeho originál jsme o 14 let dříve viděli v deštenském muzeu, kde zkrášloval zahradu. Pak jsme se napojili na červenou turistickou trasu, pojmenovanou jako Jiráskova cesta a vyrazili směrem na Velkou Deštnou.
Návštěvy : 16.1.2010, 29.9.2024
Další informace najdete zde :
Jak jsme v zimě navštívili Deštné v Orlických horách a Šerlich
Jak jsme akceptovali výzvu a vydali se do Orlických hor pro Korunu
Současná verze TZ 28 získána 5.3.2014 zasláním od výrobce z Rýmařova
První verze TZ 28 získána 16.1.2010 v suvenýrech Deštné v Orlických horách