Polská TZ 870 : Dworzec kolejowy w Wisle
Vlaková stanice ve Wisle byla otevřena 10. července 1929. Téhož dne, během slavnostního otevření úseku trati z Polany do Wisly, budovu stanice vysvětil otec Emanuel Grim a poté pronesl projev slezský vojvoda Michał Grażyński. Jednalo se o největší dvoupatrovou cihlovou nádražní budovu na celé trati. Uvnitř se nacházela čekárna, úschovna zavazadel a pokladny, do patra byl umístěn byt přednosty stanice. K nástupišti budovy byla přistavěna částečně prosklená čekárna. Vedle stanice byly postaveny další budovy: dispečerská budova, bateriová místnost, toalety a nádražní sklad s rampou. Až do 11. září 1933, kdy byl otevřen další úsek trati do Głębce, sloužila stanice jako konečná.
Polská TZ 870 : Dworzec kolejowy w Wisle
Vlakové nádraží v polském městě Wisla jsme navštívili v srpnu 2025 během týdenní dovolené, kterou jsme strávili z větší části na slovenském Liptově a Oravě. Od našich východních sousedů jsme se na poslední tři dny přesunuli do Polska, kde jsme se ubytovali v oblíbeném hotelu Vestina ve Wisłe. Poslední den pobytu jsme si po snídani sbalili věci, dali je do auta a vyrazili na obhlídku zdejších zajímavostí, mezi něž možná trochu překvapivě patřilo také vlakové nádraží. Přišli jsme k němu pěšky z centra města a vydali se na perón, aniž bychom měli v úmyslu vlakem někam odjet. Nedaleko totiž na parkovišti odpočívalo naše šedé francouzské auto, kterým jsme se posléze vydali domů. Budova nádraží, která zde byla otevřena v létě 1929 a později byla několikrát přestavěna, totiž získala turistickou známku. Nejprve jsme se prošli po perónu, prohlédli si kolejiště a pěkně opravenou nádražní budovu, do které jsme následně vklouzli. Zamířili jsme do informačního centra, ale protože jsme si turistickou známku koupili předtím ve městě, dali jsme si zde jen razítko do památníku a malou místnost brzy opustili. Prošli jsme se klimatizovanou čekárnou a pak jsme vkročili do pivovarské restaurace, jejíž interiéry byly vyzdobeny v duchu historických fotografií z místní železniční trati. V prosklené místnosti jsme shlédli varnu a pak jsme již přišli k výčepu, kde jsme začali studovat nabídku místních piv, které se zde začaly vařit v roce 2020, ale kůvli vyšší ceně jsme si žádné nekoupili. Rozloučili jsme se obsluhou za barem a z nádraží budovy jsme vyšli ven. Bohužel jsme v té chvíli zapomněli vyfotit se u sochy nádražního medvěda, takže jsme sem museli přijet o pár let později znovu. Další naše kroky vedly k loveckému zámečku Habsburků.
Návštěvy : 8.8.2025
Další informace najdete zde :
Jak jsme se podruhé procházeli polským městem Wisla
Současná verze polské TZ 870 získána 8.8.2025 v informačním centru Wisla