Zříceninu hradu Freudenstein jsme navštívili v srpnu 2010, kdy jsme strávili týden u babičky a dědy na chalupě v malinké obci Benkov, odkud jsme každé ráno po snídani vyráželi na nějaký výlet. Čtvrtý den celé dopoledne propršelo, takže jsme chalupu opustili až po obědě, kdy se konečně počasí umoudřilo. Díky tomuto zdržení jsme samozřejmě museli poněkud upravit náš itinerář naplánovaných turistických cílů a po usilovném přemýšlení jsme se rozhodli zbytek dne strávit v okolí Vrbna pod Pradědem. Jedním z míst, které jsme tehdy navštívili, byla zřícenina hradu Freudenstein nedaleko Karlovic. S jeho obhlídkou nastaly ale komplikace už na začátku naší výpravy, protože když jsme přijeli na rozcestí pod hradem, začalo hustě pršet. Chvíli jsme přemýšleli jak nepříjemnou situaci vyřešit a po chvíli váhání jsme se rozhodli odjet do penzionu Schaumanův dvůr v Karlovicích, kde jsme si koupili turistickou známku hradu. Pak jsme si zajeli na oběd do Vrbna pod Pradědem a po jídle jsme se vrátili zpět do Karlovic, abychom si prohlédli muzeum Kosárna. Když naše exkurze v muzeu skončila, díky Bohu přestalo pršet a tak jsme se konečně mohli na hrad Freudenstein vydat. Náš stříbrný francouzský vůz jsme nechali na lesní cestě v jedné ze zatáček silnice Vrbno pod Pradědem – Andělská Hora a vydali se po žluté značce ke hradu. Kráčeli jsme podél Uhlířského potoka a po 200 metrech jsme přišli k rozcestníku, u něhož snad býval vstup na dřevěný most, jenž kdysi překlenoval příkop a který tvořil jediný přístup dovnitř hradu. Poté jsme vyšplhali přes hradní příkop na úzký konec skalnatého hřebene, na němž byl hrad v polovině 13. století vystavěn. Do vlastního jádra hradu jsme vstoupili brankou na dvůr, kde ve středověku stával nevelký patrový palác. Nic z toho jsme zde však už nenašli, protože most, branku i palác už odvál čas do ztracena. Nicméně jsme přece jen narazili na několik zdí, které vypadaly jako zbytky hradu a tak nás docela překvapilo, když jsme se dozvěděli, že nemají s původní stavbou nic společného. Staré hradební zdi byly totiž nějakými nadšenci rozebrány a postaveny z nich zcela nové zídky, které však nerespektovaly původní dispozice hradu, jenž býval z těch v okolí Vrbna pod Pradědem patrně nejstarší. Zdi nám navíc vůbec nepřipomínaly starý palác, který měl zdi tlusté dva metry a velikost 15 × 12 metrů. Pomalu jsme se mezi zídkami procházeli a poté jsme zamířili na okraj hradního jádra, kde jsme našli původní krátké úseky kamenných hradeb. Na konci skalnatého hřebenu nás zaujaly dva obrovské kameny, pod nimiž někde dole protékal Uhlířský potok. Na hradě, jemuž se říkalo lidově Starý Fürstenwald, Pustý hrádek či Karlovický hrádek, jsme celkem strávili pouhých patnáct minut  a když jsme si prolezli co se dalo, vydali jsme se dolů k rozcestníku. V hradním příkopu jsme narazili na prohlubeň po cisterně či studni a na další novodobou zídku. Následně jsme sešli dolů k informační tabuli, díky níž jsme se seznámili s historií šlechtického sídla a také si prohlédli nákres, jak hrad v dobách své slávy vypadal. Když jsme si vše přečetli, vrátili jsme se k autu a odjeli do Vrbna pod Pradědem za památkami města, o nichž však již vypráví jiné moje články. Chcete-li vědět, co všechno jsme v tento srpnový den viděli, mrkněte do sekce Velké povídání o výletech, kde na vás čeká deštivý cestopis Jak jsme v Karlovicích viděli kosy a na hradě Freudenstein kameny.

Zříceninu hradu Freudenstein jsme podruhé navštívili v červnu 2026, kdy jsme podnikli jednodenní výlet, jenž jsme strávili celý v bruntálském okrese. Poté, co jsme zdolali Anenský vrch tyčící se nad Andělskou Horou, nastoupili jsme do našeho šedého francouzského vozu a zamířili směrem na Holčovice. Cesta nás vedla v těsné blízkosti zříceniny hradu Freudenstein a v nás se probudil spontánní nápad - po dlouhých 16 letech od naší poslední návštěvy se sem vrátit, prozkoumat případné změny a také zde odlovit kešku. Z klikaté silnice mezi Andělskou Horou a Vrbnem pod Pradědem jsme v jedné ze serpentin odbočili na malý plácek, kde jsme zaparkovali a pěšky se vydali po žluté turistické trase k hradu. Cesta vedla podél Uhlířského potoka, jehož chladná voda nás v panujícím letním vedru silně lákala k osvěžení, ale nakonec jsme bez zastavení pokračovali dál. Brzy jsme dorazili k rozcestníku pod hradem, do míst, kde ve středověku pravděpodobně začínal dřevěný most. Ten kdysi překlenoval hradní příkop a představoval jedinou přístupovou cestu do pevnosti. Překonali jsme hradní příkop a vystoupali na úzký okraj skalnatého hřebene, na němž byl tento hrad – patrně nejstarší v okolí Vrbna pod Pradědem – v polovině 13. století vybudován. Vstoupili jsme pomyslnou brankou na nádvoří, kde původně stával patrový palác s úctyhodnou tloušťkou zdí kolem dvou metrů. V současnosti už však z mostu, brány ani paláce nezbylo vůbec nic. Na místě jsme sice narazili na několik kamenných zdí, z minulé návštěvy jsme si ale dobře pamatovali, že nejde o autentické hradby. Ty původní totiž v minulosti rozebrali novodobí nadšenci a nasucho z nich poskládali zídky, které bohužel neodpovídají historické dispozici hradu. Při procházení hradním jádrem jsme však na samém okraji objevili skutečné, původní torza kamenného opevnění. Na samém konci skalního ostrohu nás pak zaujaly dva mohutné balvany, pod nimiž v hloubce šuměl Uhlířský potok. Na hradě, který je známý také pod lidovými názvy Starý Fürstenwald, Pustý hrádek či Karlovický hrádek, jsme strávili zhruba patnáct minut. Během této doby jsme stihli úspěšně najít a zalogovat skrytou kešku. S hradním pokladem v kapse jsme opatrně sestoupili do příkopu, kde se nacházela prohlubeň po dávné cisterně či studni a další z novodobých zídek. Naše kroky pak vedly k informační tabuli s historickými fakty a nákresem, který nám přiblížil někdejší slávu a podobu hradu. Od tabule jsme se vrátili dolů k rozcestníku a podél potoka došli zpět k autu, kterým jsme následně pokračovali v cestě do Jelení u Holčovic. Zde jsme navštívili Safari park a rozhlednu Na Skalce, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme v tento červnový den viděli, mrkněte do sekce Velké povídání o výletech, kde na vás čeká deštivý cestopis Jak jsme se po návštěvě Andělské Hory bez obav fotili s africkými zvířaty.

Kompletní fotogalerii najdete zde 

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Freudenstein_-_zricenina_hradu_u_Karlovic/

Historie :

Hrad Freudenstein býval z těch v okolí Vrbna pod Pradědem patrně nejstarší, jelikož existoval již ve 2. polovině 13. století. Na mapách z roku 1570 nesl tento hrad jméno Freudenstein, ale říkalo se mu také lidově Starý Fürstenwald, Pustý hrádek či Karlovický hrádek. Hrad vybudoval pravděpodobně kolem poloviny 13. století moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II. kvůli ochraně cesty pod hradem. Měl oválný tvar a byl ze tří čtvrtin chráněn příkopem a mohutným valem až čtyři metry širokým. Vlastní hrad obíhala mohutná obvodová hradba až 2,5 metru silná. Ve východní části hradu byl hradní příkop přerušen vystupující uměle upravenou plošinou. Až sem bylo patrně možno po širokém valu dojet s povozy a zajímavé také bylo, že zde byl dřevěný most, který tvořil jediný přístup dovnitř hradu. Hlavní stavbu hradu asi tvořila budova paláce na skalnaté plošině, která vyplňovala takřka celou plochu hradu. Při archeologickém průzkumu byly na Freudenštejně nalezeny především střepy keramiky a několik kovových artefaktů. Nalezená keramika pocházela z konce 13. a z první poloviny 14. století. V listině o rozdělení opavského knížectví z roku 1377 není jméno hradu uvedeno, takže je pravděpodobné, že byl již tehdy pustý. Na mapě bruntálského panství z roku 1579 byl již pouhou zříceninou. Jeho existence postupně upadala v zapomnění a teprve v 19. století byl odkryt při výstavbě nové silnice z Andělské Hory do Vrbna, na niž bylo také použito kamene z hradní zříceniny.

Historie čerpána z webu

www.hrady.cz

Hrad Freudenstein je držitelem turistické známky č.1752.

https://www.turisticke-znamky.cz/