Zajímavou geologickou expozici v Jeseníku jsme si prohlédli v srpnu 2013, kdy jsme u babičky a dědy na chalupě v Benkově strávili prodloužený víkend. Každé ráno po snídani jsme vyrazili za poznáváním zajímavých míst v Jeseníkách a na svých cestách jsme zavítali rovněž do města, které se až do roku 1947 nazývalo Frývaldov. Po příjezdu do Jeseníku jsme naše stříbrné francouzské auto odložili na parkovišti v ulici Štefánikova a vzápětí jsme vyrazili na obhlídku kostela Nanebevzetí Panny Marie. Následně jsme se přesunuli o pár desítek metrů dál k budově Lesní správy, u které na trávníku leželo 30 kamenů, které sem v roce 2003 umístili pracovníci zmíněné instituce. Viděli jsme zde třeba amfibolity jesenického bazického masivu, ortoruly ze Zlatochlumského hřbetu v Rejvízské hornatině, metagranit přímo z Rejvízu či zelenou břidlice ze strání Příčného vrchu. Naším očím neunikl ani vzácnější bludný syenit z doby zalednění Jesenicka, pegmatitický granit z okolí Čertových kamenů nebo pyritová rudnina z Nového Hackelsbergu. Když jsme si vše prohlédli, pořídili jsme fotografie potřebné pro splnění podmínek Earthcache a pak jsme popošli líže k vodní tvrzi, kde se nacházel jeden osamocený kámen se zaoblenými hranami a vrcholy. Jednalo se o bludný balvan, nalezený v roce 1981 v Písečné, který byl dva roky později byl umístěn před bývalé opevněné sídlo. Podle tabulky u bludného balvanu sem přicestoval z jihozápadního Finska a tvořil jej granit alias žula. Opět jsme se vyfotili a pak jsme se pěšky vydali na Masarykovo náměstí, ale o památkách, jež jsme zde našli, již pojednává jiný můj článek. Shrnutí našeho celodenního putování na vás čeká tradičně ve Velkém povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme navštívili Bělou pod Pradědem, Jeseník a Lipovou-lázně.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/jesenik-bludny-balvan-a-geologicka-expozice​

Historie :

Před Vodní tvrzí v Jeseníku leží pod stromy v parku velký kámen se zaoblenými hranami a vrcholy. Nazývá se bludný balvan, byl nalezen v roce 1981 v Písečné a o dva roky později byl umístěn před Vodní tvrzí. Doprovázel v té době nově otevíranou geologickou expozici muzea. Bludné balvany jsou kusy hornin, které nemají žádnou vazbu ke geologické stavbě regionu, v němž se nacházejí. Odněkud na své místo zabloudily, proto se nazývají bludné. Ale jakým způsobem balvany bloudily? Původně byly považovány za naplaveniny biblické potopy světa. Ve třicátých letech 19. století byl vysloven již vědecky modernější názor, že balvany byly ze Skandinávie a jiných pevnin rozneseny v ledových horách plovoucích po moři. Jakmile ledové kry roztály, klesly balvany na mořské dno. Po ústupu moře zůstaly ležet na jeho někdejším dně – dnešní evropské souši. Mezi lety 1840 a 1875 se nakonec prosadila dodnes platná hypotéza o transportu balvanů ledovci na souši, tak, jak se to dodnes děje v polárních a vysokohorských oblastech. Rovněž Jesenicko bylo zasaženo ledovcem, který během čtvrtohorních ledových dob vznikl ve Skandinávii a odtud se rozrostl přes pánev Baltského moře a Středoevropskou nížinu až na úbočí našich severních pohraničních pohoří. Ledovec k nám přivlekl bludné balvany z baltských ostrovů, jihozápadního Finska a jižní poloviny Švédska. Podle tabulky u bludného balvanu před Vodní tvrzí tvoří tento balvan hrubozrnný biocký granit (žula) původem z jihozápadního Finska.

Jen pár desítek metrů od bludného balvanu se před budovou Lesní správy nachází venkovní a veřejnosti neomezeně přístupná geologická expozice. Vznikla v roce 2003 díky iniciativě pracovníků Lesní správy, kteří sem z okolí přemístili zajímavé horniny z okolí a vytvořili tak expozici nejen pro školní exkurze. V expozici jsou například amfibolity jesenického bazického masivu, ortoruly ze Zlatochlumského hřbetu v Rejvízské hornatině, metagranit přímo z Rejvízu či zelená Břidlice ze strání nejvyššího vrcholu Rejvízské hornatiny – Příčného vrchu. K vidění je i vzácnější bludný syenit z doby zalednění Jesenicka, pegmatitický granit z okolí Čertových kamenů poblíž Zlatého chlumu, přičemž významné je zachycení jeho kontaktu s ortorulou, dále svor, fylit i pararula. Významnou raritou je karbonská droba dochovaná ve vrásové vlně, zajímavostí je pak nepochybně i pyritová rudnina z Nového Hackelsbergu.

Historie čerpána z těchto webů

https://www.muzeumjesenik.cz/

https://www.historyofscience.cz/

Město Jeseník je držitelem turistické známky č.460.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/jesenik-c460